Karel Kuna
Sněhur a trpaslice
Dne 16. února se představil v naplněném Experimentálním studiu v Liberci Úplně nenormální ochotnický spolek (Únos), který zahrál hru se zpěvy Sněhur a trpaslice. Soubor tvoří převážně studenti a absolventi místní TUL. Principál, který napsal scénář, režíroval, sepsal texty písní a hudbu doprovodil na kytaru, Petr Rálek, si zahrál Sněhura, jinak sirotka a prince. Jde o genderově vyváženou pohádku o Sněhurce. Continue reading
Don Pasquale – Gaetano Donizetti
Komická opera Gaetana Donizettiho Don Pasquale měla premiéru roku 1843, poslední uvedení v Liberci bylo v roce 1973.
Dirigentem nového představení je Richard Hein, který vedl opery v Holandsku, Německu a Japonsku, nyní i v Česku. Scénu a kostýmy vytvořila Zuzana Přidalová, jež umístila nemocniční postele a další nábytek do velké točny, která se otevírá a zavírá, Dona Pasquala oblékla do pruhovaného moderního obleku, vodorovně pruhované černobílé šaty dámského sboru doplňují černé paruky.
Zpívá se v italském originále, nad scénu se promítá překlad do němčiny a češtiny.
Maškaráda – Terry Pratchett a Stephen Briggs
Maškaráda aneb Fantom opery (Ankh-morporkské) se v libereckém Divadle F. X. Šaldy hraje od 24. 4. 2015 a je součástí vítězící fantasy literatury a Terryho Pratchetta zvláště. Autor Zeměplochy, který minulého roku zemřel, Maškarádu vydal v roce 1995 a v roce 1997 ji Stephen Briggs přetváří na divadelní scénář. Terry Pratchett se v posledních letech stal nejpopulárnějším britským autorem asi proto, že do smrtelně vážného žánru fantasy přinesl britský humor. Řada mladších diváků patří mezi ctitele Zeměplochy, takže dohadování dvojice čarodějnic, Bábi Zlopočasné, dominantní Markéty Tallerové, a stále se čertící Stařenky Oggové, hraje ji Jana Hejret-Vojtková, je nepřekvapuje.
Continue reading
Škola žen – Moliére
Stalo se nám, že na Školu žen Jeana Baptista Moliéra, premiérovanou 19. června 2015, jsme se se ženou dostali až 20. ledna 2016, v době, kdy režisér Ivan Rajmont byl již delší čas na pravdě Boží. Blahopřání tedy ztrácí smysl, ale musím říci, že ze starého Moliéra udělal režisér svou úpravou představení, kde se sice smějete na plný plyn, ale jsou chvíle, kdy vás zamrazí, neboť se nejedná o nic menšího než o parohy. A nejhorší na tom je, že Arnolf, pán z Pařezova, hraje ho Martin Polách, si vzal z neštěstí kamarádů a známých poučení a svoji schovanku Anežku, Karolinu Baranovou, záměrně vychoval jako hloupou bytost, která svodům zaručeně nepodlehne. Záměr, od kterého jej všichni zrazují, si bere jako životní poslání. Ostatně Moliére, jako starý manžel, si od své mladé ženy užil svoje.
Continue reading
Flákači – Václav Dušek
Autor, ročník 1944, je vyfocený na záložce knížky Flákači s úsměvem a bílým plnovousem, tak bych ho nepoznal. Pamatuji si ho z knížky Panna nebo orel (1974) a z Tuláků (1976). Poslední jeho kniha Vy nám taky vyšla v roce 2008. Hlavně si ale Duška pamatuji kvůli Herzovu filmu Křehké vztahy z roku 1979, který zachytil už zbouraná liberecká jatka a Jizerky. Dějově jde o vzepření se vlasatého Tadeáše Falka (hraje ho Vladimír Kratina) totalitní době, kdy se pere proti všem.
Continue reading
Valná hromada Obce spisovatelů v Senátu
Valná hromada Obce spisovatelů se konala 5. ledna 2016 od 11 hodin v Praze v prostorách Senátu. Zúčastnil jsem se jí jako zástupce Kruhu autorů Liberecka, KAL. Vezl jsem Pavlu Weiglovi svůj román, Sifon, Venda a jejich lásky. Bohužel, Pavel 30. listopadu skonal. Vzal jsem ještě Kalmanach 2014 – 2015, publicistickou knihu Nejřív tanky potom pendreky Luboše Příhody, česko-německou knihu Ploučnické květy Marka Sekyry, Otokara Simma a Tomáše Cidliny a předposlední Světlik, který KAL vydává spolu s krajskou knihovnou.
Jiří Mucha: Carpe Diem
Autoři nové inscenace Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček, který hru Jiří Mucha: Carpe Diem v Šaldově divadle v Liberci zároveň režíroval, je dvojice, jež má za sebou řadu představení. Je však vidět, že rok 89 zažili v dětství, éra Muchových plakátů, které se vyskytovaly v každé druhé domácnosti, stejně jako existence tajemného Jiřího Muchy v luxusním bytě vedle Hradčan, v němž bylo hnízdo neřesti a kam bylo těžké proniknout, postupně vyvanula. Premiéra inscenace byla 23. října 2015, viděl jsem reprízu 16. prosince.
Continue reading
Pitomost aneb kanárek od Jiřího Pokorného
Šel jsem se podívat v pátek 11. prosince do libereckého Malého divadla na světovou premiéru původní hry režiséra Jiřího Pokorného Pitomost aneb kanárek.
Sebrané spí si Michala Šandy
Knížka má 104 stránek, vyšla v Praze 2012 v nakladatelství Petr Štegl, redaktorem byl Jakub Šofar, autorem obálky a grafikem Jakub Tayari.
Knížka sebraným spisům, všemu, co autor napsal, odpovídá. Například úvodní Cesta má rysy dadaismu, v Nesmyslu autor tvrdí, jaký to má všechno sysel, nacpěte se zrním. Báseň Fotograf Ber zpracovává moritát s pěti mrtvými. Třiapůlstránková povídka Sumec vypráví o nezdařeném lovu. Jateční romance je jedna z mála básní- …Co čekat od tebe za řeči-nežli tyhle prasečí. Kdo myslíš že jsem- když chrochtáš rypákem? …vedeme lásku na jatky- já a ty.
Continue reading
Kazuistika pacientů Šandy a Šofara
Organizátoři, Tomáš Minster a Vojtěch Vaner, uspořádali 13. ročník malého festivalu autorských čtení v Liberci nazvaný Literární pozdravy. Zúčastnil jsem se pátečního čtení 20. listopadu, od 17 hodin četli Julius Benko a Jakub Marvan v kině Varšava, v 19.30 pak v Experimentálním studiu za mé účasti Michal Šanda a Jakub Šofar.