Karel Kuna
Milena Hercíková – Střípky života
27. listopadu v 18 hodin se ve velkém sále Základní umělecké školy konal podvečer k 90. výročí ZUŠ Liberec. Sál byl plný, účinkující stáli i po stranách. Večer zahájila flétnistka doprovázená komorním orchestrem ZUŠ, následovaly dvě mladičké zpěvačky, pak ředitel ZUŠ Tomáš Kolafa připomenul, že v roce 1961 přišla na školu do dramatického oboru Milena Hercíková.
Desetičlenná dívčí formace, vedená Míšou Homolovou, uvedla scénické úryvky ze života nynější jubilantky. Následoval křest knihy básní Střípky života. Sama Milena Hercíková pořad uváděla, představila další nadějné zpěvačky, oficiální večer zakončilo dívčí kvarteto.
Continue reading
Regionální knižní minitrh Varnsdorf
Vjíždím autem do Varnsdorfu, v dálce vidím staré auto, ještě stodvacítku, jdeme nazpátek za opakováním, ale pasta nejde narvat nazpátek do tuby. Nepoznávám hotel, kde jsme s drahým Jiřím padli do oka šílené Malgorzatě s ocelovými zuby. Pryč jsou textilky, pryč je zakázaná hranice, pryč je Jiří, nechal v sivé obloze tajemné kaligramy. Naposled. Naposled. V mé žluté knize Ztracená závrať, kterou jsem ale nechal doma, je povídka z mladých let, Varnsdorf, Rumburk, Nový Bor. Zbývá jen stará značka, Milan Hrabal už s bílým vlasem, ale stále nezničitelný.
Continue reading
Rozloučení s Hanou Fouskovou
Dne 10. listopadu 2015 zemřela význačná básnířka a malířka Hana Fousková.
18. listopadu v 11 hodin v ruprechtickém kostele v Liberci se s ní rozloučila dcera Halka s rodinou a přátelé. Její verše na cestu jí přečetl člen Divadla F. X. Šaldy Václav Helšus, poté hovořila bývalá zaměstnankyně Fokusu psychiatrička MUDr. Michaela Petišková, která Hanu Fouskovou objevila pro veřejnost, a promluvil i kurátor Luděk Lukůvka. Po vykropení rakve se se zesnulou rozloučil Václav Helšus a za flétnového doprovodu Jana Basisty Novotného rakev odjela autem.
Continue reading
David Koller a Peter Aristone
12. XI. 2015 jsem byl v libereckém Domu kultury na koncertu Davida Kollera a jeho hosta, Petera Aristona. Aristone hraje asi půl hodiny, skladby až na jedinou jsou v angličtině. Mladý Peter je Slovák, hraje v Německu a Británii, nahrává minialbum Gold. Představuje nejnovější zboží, má sympatický hlas, dobré nasazení a klasický doprovod s kytarou, basovkou, klávesami a bicími, bohužel obsazení doprovodné kapely mění, nikde jsem nenašel konkrétní jména.
Continue reading
Cena facky aneb Gottwaldovy boty
V 80. letech jsem od Karla Steigerwalda viděl jeho skvělý Foxtrot a Dobové tance. Po listopadu byl břitkým komentátorem Lidových novin a MF Dnes, občas se mi zdálo, že hledá černou a bílou tam, kde ostatní vidí pouze různé odstíny šedi. Cena facky líčí události z 50. let v Uherském Hradišti, kde příslušníci StB vymysleli boty, do kterých pouštěli věznům elektrický proud, což byl první vynález na tomto poli. V případu figuroval jeden z vyšetřovatelů, Alois Grebeníček, který se nechtěl dostavit po listopadu k soudu, jeho syn Miroslav Grebeníček byl ve stejné době předsedou KSČM. Josef Holcman (1952) napsal povídky Cena facky, druhým inspiračním zdrojem se stalo Grebeníčkovo vyhýbání se soudu. Karel Steigerwald napsal hru v roce 2014, premiéru měla v Uherském Hradišti. V Liberci se Ceny facky ujal Šimon Dominik, který režíroval v Chebu Steigerwaldovu hru Horáková- Gottwald a hru Políbila Dubčeka. Premiéra byla 26. června, šel jsem na představení do libereckého Malého divadla 4. listopadu 2015.
Continue reading
Róža Domašcyna čte Druhé světy
Ve čtvrtek 19. XI. se v rámci celostátního Dne poezie koná v Městské knihovně Varnsdorf 19. mezinárodní svátek lužickosrbské literatury 2015. Od 18 hodin bude číst Róža Domašcyna ze své knihy Druhé světy s podtitulem pohádky, básně, eseje i jiné texty. Budou přítomni spolutvůrci, účastníci akce obdrží výtisk knihy. Druhé světy vydala Městská knihovna Varnsdorf. Editor Milan Hrabal poslal do světa publikaci o 132 stránkách, ilustrovala ji Lenka Vaňková, přeložili ji Radek Čermák, Milan Hrabal, Jana Krausová, Ilona Martinovská, Jitka Nešporová, Luboš Příhoda, Leoš Šatava a Tereza Valášková.
Besídka 2015 divadla Sklep
V úterý 27. října jsem zavítal na Besídku 2015 divadla Sklep. Jejich produkci jsem viděl po delším čase. Jestliže v minulosti se jednalo spíš o zájezd, kde se ukázaly hvězdy mimopražským divákům, letos jsem zažil představení namířené proti všem méně chápavým. Bylo vyprodáno, většina diváků měla 30, 40 let a více, chyběla nejmladší generace.
Continue reading
Vladimír Mišík 2015
Ve středu 21. října jdu znovu na Mišíka. Pomatuji si ho z Prahy jako štíhlounkého zpěváka Uraganu. Od té doby stejnou váhu přibral, je bělejší než já, bere si brýle a stát na místě nevydrží, stejně jako já. Nemám foťák a nic na psaní. Sedím v třetí řadě, mám celkem dobrý přehled. Velký sál libereckých Lidových sadů se plní, ale co to? Nastupují The Bladderstones! Tomáš Frolík je třiadvacetiletý kytarista, který absolvoval kytarové kurzy od světových špiček, šťastně se po každém laufu usmívá, jak se mu to povedlo, bubeník Tomáš Náprstek tluče jednoduše, ale přesně, o generaci starší Johnny Pike Judl dře basovku a solidně zpívá. Chybí ale jediná známější skladba. Asi pět příznivců kapely ze Slaného hlaholilo, ale ostatním pomalu docházelo, že hosté hráli hodinu, stejně jako hlavní hvězda programu, Vladimír Mišík.
Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách
Veselo, převeselo bylo 17. října v libereckém Malém divadle, neboť dávali hru Adama Longa, Daniela Singera a Jesse Winfielda Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách. Hrál se překlad Jiřího Joska, režii měl Mikoláš Tyc.
Gustav Ginzel stále žije
21. září v 18 hodin v liberecké knihovně vše znovu ožilo. Za stolek zasedli vedle autora Jana Šebelky ještě dva pamětníci, europoslanec a horolezec Jaromír Štětina a farář a horolezec Aleš Jaluška. Průvodkyně večerem Ivana Bernáthová většinu času obcházela přítomné, kteří přežili. Hlavní hrdina Gustav Ginzel zemřel v 28. listopadu 2008, před smrtí bydlel už delší čas u sestry v Německu. Gustava Ginzela jsem viděl, těžko lze zapomenout svéráznou postavu, ale nemluvil jsem s ním. Jezdil jsem v té době na sjezdovky na Ještěd, kde jsem se snažil naučit svoje synky zatáčení a brzdění. Do Jizerek na běžky jsem putoval, až když chlapci stříhali oblouky a já se marně vymlouval, že jezdím pomalu, abych je mohl zdvíhat.
Continue reading