Dne 6. října 2015 od 18 hodin se konal v libereckém knihkupectví U sv. Antonína autorský večer Milana Děžinského. Básníka z Roudnice představil básník Josef Straka.

Děžinský začínal ve studentském časopisu Okruh, vystudoval na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně bohemistiku a angličtinu. Žije stále v Roudnici nad Labem, je mu něco přes čtyřicet, učí na volné noze a je opozičním zastupitelem za TOP 09.
Straka krátce rozebral jeho verše, zvláště druhá sbírka našla řadu svých příznivců. To připomněl Luděk Lukůvka, který večer uváděl. Na autorském čtení bylo asi dvacet diváků, z toho pouze tři ženy. Autorovu poezii nechci rozebírat, konvenovala mi, ostatně některé verše z Tajného života jsou na Wikipedii. Vydal sbírku Černá hodinka a další sbírky, Kašel mé milenky, Slovník noci, Přízraky a Tajný život, vydal brněnský Host.
Continue reading →

Liberecký autor a bývalý redaktor novin DIAMO Otto Hejnic vydal v nakladatelství Bor román Sifon, Venda a jejich lásky. Dva vrstevníky, outsidera Petra, zvaného Sifon a jeho pomocníka Vendu sledujeme od jinošských let v reálném socialismu do současnosti. Poznáváme tajemnou Moniku, drobnou Páju, krásnou Natašu, dlouhou Stáňu a záhadnou Gudrun a mnohé další. Dynamická Praha, Norimberk a Liberec kontrastují se zapomenutou obcí s malými lázněmi v bývalých Sudetech. Knížka má 264 stran, ilustrovali ji Milan Janáček a Zdeněk Götz.
Křest knihy bude 14. října v 17 hodin ve velkém sále liberecké Krajské vědecké knihovny. Vedle čtoucího autora vystoupí příbramský folkrockový písničkář Jirka Hejnic a klávesista Michal Filina.
Continue reading →

Letošní 10. ročník festivalu začal 9. července v Plzni a skončil 19. července v Prachaticích.
Již potřetí zavítal Bohemia Jazz Fest do Liberce. Ve čtvrtek 16. července v 17 hodin ho zde otevíral jeho zakladatel, česko-americký kytarista Rudy Linka.
Continue reading →

Šel jsem se na něj 10. 6. 2015 podívat na liberecké nádraží. Dnešní generaci připomíná slavnou cestu ruských legií, které po bojích uprostřed Ruska opanovaly Transsibiřskou magistrálu a vrátily se roku 1920 do svobodného Československa. Stál na nádraží, nově postavený v roce 2015 z vyřazených vagonů. Zrekonstruovala ho Československá obec legionářská a projekt Legie 100.

Continue reading →

Dostal jsem se 13.června 2015 na WTF?! neboli na Festival současného divadla do Malého divadla v Liberci. V pátek jsem byl na My Fair Lady, v sobotu jsem zamířil mezi mladé. Kolem divadla měly výtvarnice předvádět modely, bohužel jsem žádný neviděl. Celou akci bych hodnotil jako dost bláznivou, ve velkém divadle byl jediný plakátek, festival se trefil do termínu Libereckého jarmarku. Jestliže na páteční muzikál nešli pánové, protože zřejmě sledovali fotbalové střetnutí s Islandem (které jsme prohráli 1 : 2), pak na horkou sobotu byli asi na koupališti. Všechno jelo, ale chyběly třeba programy jednotlivých představení. Zarazilo mě věkové složení, zdrcující většina diváků byla pod třicet a převládaly dívky kolem dvaceti. Kluci tvořili malé skupinky. Nás, pokročilých starších diváků, tady bylo asi šest.
Continue reading →

V pátek 13. června 2015 jsem dostal lístek na My Fair Lady pouze na druhý balkon. Úspěch Bernarda Shawa byl předznamenán v roce 1913 premiérou hry Pygmalion ve Vídni a roku 1914 hraje Patrick Cambellová hru v Londýně. Autorský tandem Alan Jay Lerner, libretista a autor textů a Frederick Loewe, povoláním skladatel, se setkali ve válce a roce 1956 získali najvětší úspěch s muzikálem My Fair Lady. My jsme viděli filmovou verzi z roku 1964 s Audrey Hrpburnovou a Rexem Harrisonem, v režii Georga Cukora. Ve stejném roce byl muzikál prvně uveden v Karlíně.

Režisérem této verse muzikálu je mladý Jan Kříž. Přestavení diriguje Jan Doubravský, který přivezl z Prahy již třetí Cenu kritiků, tentokráte za inscenaci opery Eva od J. B. Foerstera. Kromně oper inscenoval na liberecké scéně muzikály Sugar, Zpívání v dešti a She Loves Me.

Continue reading →

9. června 2015 se konal ve velkém sále liberecké knihovny křest knihy Luboše Příhody Nejdřív tanky, potom pendreky. Uvedla ho ředitelka knihovny Mgr. Blanka Konvalinková, která přivítala účinkující, kromě autora Radku Malou, jeho vnučku, která představovala jeho oči (musela číst kromě editorské práce řadu materiálů), dále redaktorku Českého rozhlasu Ivanu Bernáthovou, která posléze večerem provázela, pamětníka Ing. Jana Peše a dívčí skupinu Apple Saxes. Po úmorné práci je konečně kniha na světě. První část, zachycující 21. srpen 1968, autor doplnil o nová svědectví a částečně ji přepsal. Při krveprolití přišlo o život devět libereckých obyvatel. Naši republiku přepadlo 575 tisíc vojáků, 6 500 tanků a téměř tisíc letadel.
Continue reading →

Básník a performer Pavel Novotný přeložil poprvé do češtiny celý Enzensbergerův epos Zánik Titaniku, výtvarník Jan Měřička stvořil obálku a ilustrace. Šel jsem se v úterý 22. května 2015 do libereckého knihkupectví U sv. Antonína podívat na čerstvou knihu z produkce nakladatelství Archa Zlín. Německý originál je z roku 1978, Der Untergang der Titanic, nakladatelství Suhrkamp Verlag.
Pavel Novotný, ročník 1976, je sám autorem básnických sbírek Sběr (2003), Mraky (2010), Havarijní řád (2013), Helena (2013), přesto je v Liberci spíše známý podle Tramtárie, popsané liberecké tramvaje, na níž jsou „zapsány“ zastávky trasy Liberec – Jablonec.
Continue reading →

Když srovnávám rok 1989 a rok letošní, překvapuje mne jaksi samozřejmá víra, že věci půjdou dělat lépe. Současnost, ve které jsem psal Sifona, Vendu a jejich lásky, srovnávám s perlivým kvasem před 25 lety. Do té doby jsem napsal povídky V pátek večer a román Dvě lásky na začátek a poměřoval jsem se kdo ví že s kým. Zásadní omyl byl, že jsme si mysleli, že lidi budou o temných dobách chtít číst, jenže oni viděli začátek lepších časů a místo čtení začali podnikat. Sami se vrhli do nejistého světa. Věhlas Škvoreckého vycházel z toho, že zažil protektorát a roky nesvobody po roce 1948, ty jsme měli společné.

Continue reading →