Karel Kuna
Atomová kočička Tomáše Dianišky
V Malém divadle v Liberci má světovou premiéru sci-fi komedie, odehrávající se na harcovských kolejích. Tomáš Dianiška Atomovou kočičku napsal, poprvé ji také režíroval, ale nenajdete ho mezi herci. Scénu a kostýmy vytvořila Lenka Odvárková, oblečení odpovídá době, scéna pracuje se spouštěnou a vytahovanou oponou, prostor se člení na několik částí. Continue reading
Michal Pavlíček a Čombeband
Michal Pavlíček hrál 19. ledna 2017 v Experimentálním studiu v libereckých Lidových sadech. Místo jsem našel na bočních sedadlech, vzadu se přidávaly další židle. Kytaristu Pavlíčka, který nedávno hrál s Pražským výběrem, doprovázel na klávesy Michal Nejtek, jenž hrál s Michalem Kollerem na albu ČeskosLovensko. Bubeníkem Čombebandu je Miloš Meier, dříve Dymytry, a Martin Ivan, dříve Precedens, hraje na basovku.
Martin Rajniš a Magdalena Šebestová – Pětadvacet tisíc dnů vzpomínek
Dvaasedmdesátiletý architekt Martin Rajniš vzpomíná na svůj nestandardní život, jak se nechtěné dítě, které dlouho neumělo číst, stalo světově uznávaným architektem. Spoluprojektoval obchodní dům Máj, obchodní centrum Nový Smíchov a pavilon na světové výstavě ve Vancouveru.
Continue reading
Achich od Arnošta Goldflama
Ve středu 11. ledna 2017 jsem v libereckém Malém divadle viděl tragikomedii Arnošta Goldflama Achich. Autor připravoval hru o hilsneriádě, ale ta se nehodila, tedy přinesl hru novou, jejíž nastudování se však zpozdilo, byla uvedena až 9. 12. 2016.
Continue reading
Jan Měřička zachycuje sraženou zvěř
27. prosince 2016 mezi Ježíškem a Silvestrem jsem z třetí ruky zjistil, že v odsvěceném kostele Panny Marie Sněžné v Andělské Hoře, dnes části Chrastavy, vystavuje grafik a malíř Jan Měřička. Chvíli jsem navigoval já, chvíli GPS, Otto Hejnic třetí řídil. Sjeli jsme z dálnice, zabočili doprava a vzhůru nad námi se ve tmě vznášel osvětlený kostel. Vydrápali jsme se nahoru, u vchodu čekal Jan a podal mi ruku, jako každému příchozímu. Jeho paní nám nabídla svařák a přichystala křížaly.
Jiří Černý znovu v Liberci
1. prosince 2016 za tmy zastavila oktavie před novou libereckou knihovnou, s šoférem vystoupil dlouhý, trochu schýlený pán. Poznal jsem ho podle tvaru lebky. Jiří Černý osobně, host pořadu Letem světem populární hudby, který moderuje Jan Prchal. Dohnali jsme je u výtahu, Honza nás představil a zmínil se o nové jazzové desce Otto Hejnic tria Lights. Potěšilo nás, že Jiří Černý trio zná.
Pamatuji si ho z rozhlasové Houpačky, s Petrem Novákem a Karlem Krylem, jak jsme my, vlasatí studentíci, nad jeho závěry bouřlivě diskutovali, s důrazem 17 let a 55 kil. Někde ještě máme otrhané jeho knížky Poplach kolem Beatles a Hvězdy světových mikrofonů.
Uranové minerály ČR a jejich nejvýznamnější naleziště
Na obálce je ohromný zelený torbernit a pod ním černobíle příbramské šachty 11 A , 11 a 10. Knížku připravili Petr Pauliš, Karel Babka, Jiří Sejkora a Pavel Škácha. Má velký formát, tvrdé desky a 576 stránek na křídě. Vydalo ji nakladatelství Kuttna v Kutné Hoře, věnování patří vedoucímu mineralogicko-petrografickému oddělení Národního muzea RNDr. Jiřímu Litochlebovi a RNDr. Janu Hlouškovi, kteří se však vydání nedožili.
Jaromír Typlt napsal Za dlouho
Přišel 29. listopadu 2016 představit svou novou básnickou sbírku do libereckého knihkupectví Fryč. Jaromír Typlt, rodák z Nové Paky, je s Libercem spřízněn, po absolvování školy nastoupil místo vojny do Fokusu, kde MUDr. Michaela Petišková objevila mezi svými pacienty básnířku a malířku Hanu Fouskovou, které Typlt pomohl vydat první básnickou sbírku Jizvy. Po Karlu Čtveráčkovi převzal Malou výstavní síň, kam začal zvát performery z Česka i z ciziny, vedle Síňky vznikla kavárna, kam se uchýlili Fokusáci a kde také vystavovali začínající umělci. Karel Došek a Karel Čtveráček fotili výstavy a lidi kolem.
Continue reading
Kdo je tady ředitel?
Divadelní adaptaci filmu Larse von Triera napsali Daniel Hrbek a Martina Kinská. IT komedie měla premiéru v Divadle F. X. Šaldy 22. 2. 2016, režíroval ji Petr Palouš, známý úpravami nedivadelních textů. Zmatený děj se odehrává v současnosti. Ředitel Ravn – Tomáš Impseil, který se ke své roli nepřiznal, firmu prý řídí někdo z USA pomocí e-mailů, najímá herce Kristoffera – Martina Stránského k prajednoduché činnosti, k podpisu převedení firmy z Dánska na Island, kde ji má převzít Finnur Sigurdsson, vztekající se a nerozumějící Matěj Nechvátal, tlumočníkem mu je věcný Václav Helšus. Firmu tvoří přemoudřelý Nalle – Jaromír Tlalka, rvavý Gorm – Přemysl Houška, dánsky nemluvící Spencer – Jakub Albrecht, pohledná, schopná Lise – Markéta Coufalová, Heidi, nosící medvídka – Michaela Foitová a Meete v černém – Jana Hejret-Vojtková. Scénografka Jitka Moravcová vybudovala bílé kancelářské prostředí, pojízdné stolky, židle a stěny. Parta se chytá jeden druhého, staví se dokolečka a provolává bojová hesla. Absolutně nepřipravený Kirstoffer se v problémech firmy motá, ale získává ho činorodá Lise. Mává jejími červenými kalhotkami, načež ho překvapí jeho bývalá žena Armanda, právnička, hraje ji Markéta Tallerová, která mu vysvětlí, o co jde.
Romeo a Julie podle Prokofjeva a Peškové
Jdu z premiéry filmu-baletu Romeo a Julie od Sergeje Prokofjeva a Aleny Peškové, jež napsala libreto dle Wiliama Shakespeara a rovněž představení zrežírovala a vytvořila jeho choreografii. Využila scénografii svého syna, Richarda Peška jr. Ten použil velkou bílou postel, taburet a zvláštní středovou kulisu, nahoře se může chodit a spodní část tvoří dvojité dveře, na které se promítá černobílý film, tvořený detaily tváří a polocelky tanečníků souboru a herců divadla, kteří na scéně nejsou. Tím dostane na scénu vévodu veronského, Martina Polácha, Montekovou, Markétu Tallerovou, Monteka, Martina Stránského, a Otce Lorenza, Václava Helšuse, a zároveň tím přiblíží dění na scéně balkonům.