Byl jsem 26. února 2016 na premiéře baletu Sylvy Šafkové (dříve Nečasové) vytvořeného podle knihy Lewise Carrolla Alenka v říši divů. Choreografka libreto napsala spolu s Jiřím Šafkou. Hudbu složil Jakub Rataj s použitím skladeb J. B. Lullyho, J. D. Zelenky a A. Caldary.
Zásadním předpokladem je, aby Alenka byla zřetelně menší než rodiče, Matka – Královna – Maria Gornalová, Otec – Král – Falešný králík – Alexey Yurakov, což graciézní drobounká Annabel Pearce beze zbytku plní. Zároveň je Alenka technicky perfektní, například skáče z brány na bránu, první nejvyšší je průchozí, do poslední, čtvrté, se sotva něco vejde. Dominika Lippertová, autorka scény a kostýmů, krom pohyblivých bran spouští z temnoty na jeviště maxičajník a maxišálky, předtím dostala Alenka nápoj s příkazem Vypij mě, a předměty se zvětšují, to je zřetelné i na projekci příkazu.
S Alenkou tančí Bílý králík- Rory Ferguson. Na scéně se objeví Kočka – Rie Morita, Kloboučník- Jaroslav Kolář, Zajíc- Pavel Novotný a Plch- Mischa Hall. Dále tančí Margaux Thomas, Marika Hanousková, Vladimir Kamenev, Kristina Petrášková a Věronika Šlapanská.
Dominika Lippertová dává na hlavu jednotlivcům zobák, hlavu zajíce a plcha. Na radě u housenky se objem housenky, Margaux Thomas, pomalu zvětšuje a otevírá, až zabere půl jeviště. Královna dostane rudé srdce kolem hlavy a vládne z nejvyšší brány. Vojáci obou pohlaví mají k dispozici mohutné karty, ač jsou karetními symboly na kostýmu značeni, karty jsou prázdné.
V další scéně jsou Raci, na ruce či rukou je ploutev nebo snad kus čelisti? Ještě na další scéně jsou Plameňáci, scénografka se vyřádila. Naposled přijdou na řadu karty, holčičí Alenka v růžových šatech mizí. Slečny v hledišti od tří let nahoru pozorně sledovaly, dávaly dohromady Alenčin sen.
Zatímco se proplétám zmateným dějem, uvědomuji si, že pro balet je představení Alenky v říši divů ideální, v nonsensu mizí otázka „proč?“.
Vedle perfektní Alenky a Bílého králíka tu v obdobné kvalitě tančí třeba Král a Královna a mnozí další.
Na jevišti se předvádí mezinárodní společnost, výborná Annabel Pearce – Anglie, Rusko, Francie a skvělé, leč zde upozaděné Japonsko, Rie Morita, sem tam nějaký Čech.
Jakub Rataj je autorem orchestrálních skadeb, klasických i elektroakustických, studuje HAMU, dnes je na stipendiu v Paříži. Je performer a interpret soudobé hudby, je členem Orchestru BERG. Jeho nová elektronická hudba se prolíná s barokními skladateli, napsané pasáže ale evokují stísňující neznámý prostor.
Choreografka Sylva Šafková, rozená Nečasová, po pražské taneční konzervatoři studuje roku 2000 až 2002 choreografii v Lausanne, pak tančí u Bejarta, od roku 2004 do 2013 je v opeře v Praze, spolupracuje s našimi a zahraničními skupinami. Vystudovala choreografii na pražské HAMU a je členkou 420 PEOPLE.
Pamatuji taneční studio pana Pokorného, pamatuji Šimkovu éru s řadou zahraničních hostů, kdy se tancovalo jednodušeji. Dnes tanečnice dupou na špičkách do podlahy. Chybí mi ale vyznění, vtažení do příběhu, což může být mojí vinou.
Přijďte se podívat, Alenka v říši divů je tady.

Otto Hejnic