Todd Wolfe získal jméno jako kytarista známé zpěvačky Sheryl Crow. Viděl a slyšel jsem ho se svým mladším bratrem v Bedně, je to hudební klub přes Nisu, naproti sídlu Libereckého kraje. Zpěvák a kytarista nyní hraje s Justine Gardner na baskytaru a Rogerem Vossem na bicí, oba také kvalitně zpívají. Todd Wolfe muziku pevně drží ve svých spárech, je to solidní zpěvák, ale kytarová superhvězda.
Předkapelu jim dělala známá liberecká skupina Pohromadě na přehradě, které si ještě pamatuji z totáče. Známý uvedl, že nahrála CD počátkem svobodných let, ale protože málo účinkovala, unikla širšímu zájmu. Základ tvoří tři hudebníci, Iveta Kotrmanová, nyní Kalátová, také známá z vystupování s Teptetem a moderováním skladeb na rádiu Contact, disponující slavným ječákem, bývalý kluk, nyní šedovlasý, Martin Krtička, který zásadně sedí a zpívá svoje bluesové skladby, ten ukázal značný muzikantský vývoj, a Ivan Jecha, hrající na foukací harmoniku, na bubínky a občas sóla na kytaru. Později se k nim připojil saxofonista a klarinetista Martin Fanta a bubeník Robert Švehla s bicí soupravou. Jako obvykle mě napadlo, proč bývalý hoch zběsile stíhá akordy, zatímco již přítomný sax mlčí. Polovinu skladeb jsem znal z minula, dalším jsem rozuměl, žertovná řeč přešla i na Bohdánkov. Jedinou písničku, která zazněla v originále, jsem si pamatoval v české verzi, Iveta zpívala Buržoa blues. Ivan Jecha si vyrobil jako Lee Hooker kytaru se čtvercovým korpusem, který je odemykací, muzikantovi se dovnitř vejde třetinková flaška.
Todd Wolfe se dlouho laděním nezdržoval, ze známějších kytaristů mi připomínal Alvina Lee, našinec odchovaný na bluesových dvanáctkách konečně slyšel, jak to vypadá v Liberci naživo. O generaci mladší bubeník Roger Voss a tmavá Justine Gardner se pevně drželi tématu a nad ním Todd pomalu rozjížděl svoje písničky do složitých harmonií a prstolamných figur. Začínal hrát koncem 70. let v Nitetrain, hrál podle Claptona a Bloomfielda, později se podílel na nahrávkách Carly Olson a ještě později Sheryl Crow. Bylo to připomenutí 70. let, Tedd mačkal různá tlačítka, chvíli hrál s bottleneckem. V půli koncertu se mu přetrhla struna, což ohlásil do sálu, ale bylo mu těžko rozumět, nakonec mu správce půjčil kytaru vlastní. „Foť to, má mou kytaru,“ křičel na místního fotografa. Toto se opakovalo i se španělkou, ale ta byla dlouho nepoužívaná a rozlaďovala se. Při všech malérech se Tedd pevně držel stanoveného pořadí skladeb, zněly věci zřídka slýchané, ale nezazněla jediná známější pecka. Všiml jsem si, že u pokladny bylo cedéček s firmou Tedd Wolfe pět, ale paní za ně chtěla tři stovky, které jsem už neměl.
Druhý den dopoledne, byla sobota 21. května, jsem odmítal zahrát si s bratrem na kytaru. Nakonec jsme dohromady dali Bednu od whisky. Do příště se naučím na kytaru nějaké sólo, doufám.
Otto Hejnic