Srpen ´68, vývoj událostí v roce 1969 a nastupující normalizaci připomněl  17. srpna Jablonečanům v Domě česko-německého porozumění v Jablonci-Rýnovicích Luboš Příhoda. Liberecký  básník, novinář a překladatel byl hostem srpnových Hovorů,  pravidelného cyklu zaměřeného na představování autorské tvorby.

Úryvky ze svých „reportážních kronik“ o  tragické době A potom přijely tanky i druhého dílu Nejdřív tanky, potom pendreky prokládal Příhoda vlastními vzpomínkami a zážitky.  „Oběti byly tehdy nejen na Liberecku, ale i na Jablonecku. V Desné zahynula osmiletá školačka Dagmar Škavová a její babička Marie Vodáková,“  podotkl. Mluvil o půlmilionové armádě, která tehdy obsadila Československo, o masakrech a bojích v libereckých ulicích na první výročí vpádu okupantů.  O násilí, za kterým už nestáli cizí vojáci. O pronásledování a praktikách Státní bezpečnosti. A také o příkoří, jež víc než 20 let snášel.

Přišel o práci novináře,  skončil v JZD Harcov u lisu na plasty. A tam málem přišel o ruku. O  vysvobozující poezii ho obrat nemohli. „Poezie podněcuje obraznost. A obraznost pomáhá překonávat úděl našeho bytí,“ připomenul své životní krédo. V závěru se posluchači dočkali i haiku, japonského typu verše. Ukázky z tvorby přednesli Katy Kotková a Milan Brož. Tématem dusný podvečer zjemnil pianista Mirek Tomeš.

Petra Laurin