Pavel Brycz, nositel Státní ceny za literaturu za román Patriarchátu dávno zašlá sláva, to v letošním roce náležitě rozjel, napsal na 232 stránkách příběh Střídavá péče o kukačku, kde domýšlí základní téma: U rozvodového soudu je pomocí DNA sice zjištěno, že otec Ludvík otcem není, ale zároveň zkouška dokazuje, že matkou rozhodně není ani Alžběta, která se rozvádí, takže jejich šestnáctiletá Jana, již oba dva milují, je fakticky bez shovívavých rodičů.
Ludvík Kukačka, 47 let, vysokoškolák a majitel agentury zaměřené na public relations, chce dceru pro sebe, rovněž tak černovlasá Alžběta Kukačková, doktorka z místní nemocnice. Autor s převahou svých let barvitě popisuje tisíce možností, které nejmladší generaci dává doba, ale zároveň líčí, jak je ti starší absolutně nedokážou využít.
Brycz vystudoval Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem, dramaturgii na DAMU, učil na různých školách, byl zaměstnaný v PR agentuře, každou chvíli jinde, a tak to v řadě měst a úřadů zná a všem to dává pěkně sežrat.
Auta hoří, vybuchují. Ač šestnáctiletý hoch Olin zpočátku tápe, nakonec vítězí. „To byla jízda, lepší než sex!“ jásá. „Lepší než sex s tebou určitě,“ říká na to jeho láska Jana, ale nakonec vždy má neklidný hrdina alespoň špeka po celou partu.
MUDr.Kukačková se pere s kamarádkou budhistkou, ve službě s policajtkou Alenkou. Když se objevuje Kukaččin dávný známý, profesor Golonka, milionář ze Švýcarska, v černém mercedesu, pak teprve přibírají za volant landroveru taxikáře Gustava Leutela, který zná zase jiné vtipy. Jedou všichni na Slovensko, kde došlo k výměně miminka, zrzavá Janička a její zrzavý spolužák Olin, plný báječných nápadů, Kukačkovi a Leutel. Z mobilu je řídí Kukačkova matka po infarktu, statná vychovatelka na internátě, zná víc než půl stránky nadávek. Ve východoslovenské Dolině čekají Alžbětu ztučnělé spolužačky s dvěma bradami a rodičové, pán a paní Šuránovi, on je bývalým boxerem.
Autor dokonale zná prostředí, umí vystihnout, jak lidé v určitých sociálních skupinách mluví, od gymnasistů, přes PR pracovníky, až po úřednictvo a dělníky. Používá francouzštinu, španělštinu, vzpomíná si na text k anglickému blues, byl v Bruselu, v Koreji, všechno dokáže použít. Hojně využívá aluzí, např. se objevuje MUDr. Wernisch, na místní radnici slouží bývalý básník Ladislav Hurban. Vše nahrává bývalé krásce Alžbětě, aby přes nepřízeň osudu dál bojovala.
Střídavá péče pro kukačku, kterou vydala Mladá fronta v roce 2016, rozhodně nenudí, je to čtení spíš pro chlapy, ale dámy, pokud se nebudou pohoršovat, si ji mohou přečíst také.
Otto Hejnic