Za dirigování Františka Babického rozjel režisér Stano Slovák na scéně libereckého Divadla F. X. Šaldy velkolepé představení, postavy soustředil na jedno hlavní téma, neúspěšní nápadníci Anny Reich, dr. Cajus – Anatolij Orel a Junker Sparlich – Jakub Turek, vypadají a chovají se hloupě,  její milý Fenton – Dušan Růžička je švarný vysoký mladík a kvalitně pěje. Soňa Godarská, která zpívá Annu Reich, je nadějný talent, má měkký soprán, umí využívat dynamiku zpěvu, je to černovlasá naivka, hodná opečovávání. Sira Johna Falstaffa, tlustého vejtahu, hraje a zpívá Jevhen Šokalo, mocně ho vábí ženy, a tak se sápe po Frau Fluth – temperamentní Věra Poláchová, a Frau Reich – Hanah Esther Minutillo, liberecká rodačka, jež se vrátila z Německa. Obě divy se úspěšně doplňují.

Manželé,  Herr Fluth – Jiří Kubík a Herr Reich – Jaroslav Patočka statují, jen ten druhý žárlivec chce probodnout manželku dýkou, ale ta je  zasouvací.

Na celé scéně je kulisa zámku, vytvořil ji Jaroslav Milfajt, kostymér Tomáš Kypta v prvním dějství vypíchl pouze rázovitou postavu  Falstaffa, ostatní mají prvorepublikové šaty, po přestávce ve scéně svatojánské noci však kouzlí s krinolínami dam i s oblečením sboru, vedeného Tvrtko Karlovičem.

Otto Nikolai tvořil v 19. století, ve stejné době jako Verdi, Donizetti a Wagner, ale po napsání Veselých paniček windsorských v 38 letech umírá.

Premiéra liberecké inscenace byla 30. září 2016, viděl jsem reprizu 8. listopadu. Co bych uvítal? Větší spád představení a řádně svítící titulkovací zařízení, mluví se česky, ale zpívá se německy, titulky jsou sotva vidět.

Dílo se celkem podařilo, Jevhen Šokalo, Věra Poláchová a Hanah Esther Minutillo byli výborní, mladá sympatická dvojice, Soňa Godarská a Dušan Růžička, se nakonec vzala, mezi diváky jsem zahlédl i mladší ročniky.

Otto Hejnic