Ve středu 11. ledna 2017 jsem v libereckém Malém divadle viděl  tragikomedii Arnošta Goldflama Achich. Autor připravoval hru o hilsneriádě, ale ta se nehodila, tedy přinesl hru novou, jejíž nastudování se však zpozdilo, byla uvedena až 9. 12. 2016.

Je to hra částečně autobiografická, Arnošta představuje Artur, mladý Jakub Chromeček, ve chvíli, kdy opouští seriózní vysokou školu, střetává se s Otcem, Václavem Helšusem, a Strýcem, Martinem Poláchem,  kteří mu líčí jeho budoucí život v nejčernějších barvách. Arnošt Goldflam se  zároveň chopil režie, chybí tady druhý pohled. Hra osciluje mezi pravdou Otce, který bojoval proti Němcům na východní frontě u generála Svobody, ale zároveň ho odhaluje jako hádavého malicherného měšťáka. Nesouhlasím s českým pohledem na Židy, známým od hilsneriády. Pokud si z rodiny někdo stěžuje, je připomenuto konečné řešení v Osvětimi. Po Hitlerovi vystupuje Velitel z doby procesu se Slánským – Martin  Stránský, který se diví, jak zbylí Židé mohli přežít holokaust, ale tohle není jednoznačně řečeno. Mísí se vzpomínky, sny a fantazie. Přesouvají se časy, neplatí kontinuální děj, nemocná Maminka – Veronika Korytářová, po scéně s Otcem se zhroutí na podlahu a umírá, což ale víme již z úvodní scény. Fascinující je Babička – Michaela Lohniská. Markéta Tallerová se nepříčetně culí jako dítě na začátku hry, ale v roli Doktorky s chladnou hlavou zbaví Artura panictví. Ve výrobním procesu Tomáš Váhala jako  absolvent pomocné školy předvede Arturovi raketu. Štěpánka Prýmková, Jana Hejret Vojtková, Ladislav Dušek a Milan Maršík střídají různá obsazení a zpívají s Jaromírem Tlalkou nové písně.

Hraje se na scéně Davida Marka, v dobových kostýmech Jany Zbořilové, hudbu k drastickým písním složil Jan Matásek.

Kdo se mi líbil? Zásadový Václav Helšus a jeho výrazný bratr Martin Polách, kteří neslezli ze scény, na srdce útočila Veronika Korytářová, zaujala ledová Markéta Tallerová a vřelá  Michaela Lohniská.  Jakub Chromeček měl hrát a vymýšlet si co nejméně, což splnil.

Viděl jsem světovou premiéru hry Arnošta Goldflama Achich…,  kterou autor sám režíroval.  Malé divadlo je místem, kde nové inscenace vznikají. Velmi rád o nových autorech, a o Goldflamovi zvláště, píši. Věřím, že Achich…uvidí za pár let ještě další spokojení diváci.

Otto Hejnic