Kalmanach 2016/2017

Psal se rok 2003, bylo krátce před Vánocemi. Kruh autorů Liberecka vydal první velký sborník prací autorů žijících v tomto regionu s názvem Kalmanach. Uběhlo třináct let a vy, milí věrní čtenáři, držíte v ruce jeho desáté číslo. Jak se říká, neuvěřitelné se stalo skutkem. Podívejme se krátce na preambuli, s níž jsme vydávání
Kalmanachu začínali: „Kruh autorů Liberecka je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1999. Sdružuje publicisty, spisovatele, historiky, překladatele, výtvarné umělce a teoretiky umění v rámci Libereckého kraje… Mimo jiné aktivity se chce presentovat velkým almanachem, jenž by měl představovat Liberecký kraj z hlediska historického (tradiční soužití Čechů a Němců), geografického, etnografického, uměleckého atd.
Formát celobarevné ročenky je A4, počet stránek 100 až 150, počet výtisků jeden až dva tisíce. Výsledkem projektu bude profesionální médium, které by mělo vycházet každý rok… Vydání Kalmanachu a další aktivity Kruhu směřují k pluralitě názorů, k rozšíření publikačních možností zdejších umělců, k objevování zajímavých lidí a souvislostí.
V neposlední řadě by měla činnost občanského sdružení navázat na předválečné kulturní tradice Liberecka a probouzet v jeho obyvatelích pocit sounáležitosti s místem, které většina původních obyvatel musela po konci II. světové války nedobrovolně opustit.“ Kdo četl alespoň některé z devíti předchozích čísel, může posoudit, jak se editorům a desítkám autorů Kalmanachu dařilo během třinácti let tuto myšlenku naplňovat.
K desátému číslu. Tak jako v předchozích se v něm věnujeme česko-německým vztahům. Například se v úvodní stati Uwe Kahl zabývá Poklady českého původu v knihovně ChristianaWeiseho v Žitavě. Tématem se zabývají iMarek Sekyra s Otokarem Simmem a Tomášem Cidlinou, kteří přinášejí ukázky z tvorby německých předválečných spisovatelů (Lužické květy – Tři autoři z chystané antologie), do česko-německých vztahů patří mimo další i překlady dvou kratších próz „básníka Jizerských hor“, po válce odsunutého Gustava Leutelta.
V hlavním příspěvku Kalmanachu 2016/2017 se věnujeme básnířce a malířce Haně Fouskové, která podlehla na konci roku 2015 rakovině. Jde o souhrn vzpomínek, rozhovorů a recenzí na její výstavy a knihy pod názvem Po horách chodí démoni a lákají mě k sobě. Dalším rozsáhlým materiálem připomínáme kulaté výročí katastrofy na Bílé Desné (Sto let starý příběh protržené přehrady). Víc než polovinu nejnovějšího sborníku zabírá literární tvorba prozaiků, překladatelů a básníků. Zde bychom chtěli upozornit na dva kriminální příběhy Štěpána Kučery (V království Urubů) a kapitolu Praha nepatřičná divadelní novely Nářky starého herce Milana Exnera. Zajímavý pohled také přináší korespondence Josefa Krále se slavným švédským spisovatelem slovenského původu Vladimírem Oravským nebo reportáže Marka Řeháčka ze zimních návštěv Rujány.
Výborných textů je však celá řada a my rádi necháme na čtenáři, aby sám posoudil, co nového a zajímavého se z něj dozvěděl a nakolik se celý Kalmanach s číslem deset podařil. Doufáme, že snad jako v minulosti zklamán nebude.
editoři Luboš Příhoda a Jan Šebelka

Kalmanach 2014/2015

Nejnovější Kalmanach představuje téměř tři desítky spisovatelů, básníků, publicistů, překladatelů a výtvarníků Libereckého kraje a Euroregionu Nisa, v němž každý – na rozdíl od současných kolektivně vyráběných televizních seriálů – vystupuje sám za sebe a představuje se ve své jedinečnosti. Všichni, stejně jako editoři tohoto již devátého vydání velkého sborníku Kruhu autorů Liberecka, jsou přesvědčeni, že literatura a individuální tvorba obecně, jsou nedílnou součástí lidské podstaty.

Ale k věci. Kalmanach 2014/2015 nabízí v pravidelné rubrice Češi a Němci v toku času řadu textů, které mohou osvětlit a přiblížit osudy bojovníků za lepší život v bývalé NDR (O lidech, kteří se snažili, aby NDR vystoupila z „ohrádky socialismu“), nebo ukázku z tvorby někdejší redaktorky periodik Aufbau und Frieden a Prager Zeitung paní Bertl Hannich z knihy vzpomínek psaných jizerskohorským dialektem. V další rubrice Duchovní prostor se čtenář seznámí s osudem lužickosrbské grafičky a malířky Hanky Krawcec (Hannah Schneider) a rubriku doplňují dvojjazyčné ukázky z tvorby německých předválečných autorů z Českolipska z knihy nazvané Ploučnické květy. Objemná je tentokrát stať Výročí, v níž autoři sborníku připomínají devadesátiny historika Rudolfa Anděla, osmdesátiny výtvarníka Jiřího Nepasického (Rozhovor čísla), nebo svědectví Jana Peše o bojích v libereckých ulicích v srpnu 1969, od nichž uplynulo letos 45 let, pro připravovanou knihu Luboše Příhody Nejdřív tanky – potom pendreky. A aby těch připomenutých výročí nebylo málo, zařazujeme nově rubriku Kalendárium, v níž chceme upozorňovat na kulatá výročí českých spisovatelů spjatých s regionem severovýchodních Čech. V rubrice Tvorba autorů Libereckého kraje a Euroregionu Nisa najde čtenář ukázku z nové tvorby Vlastimila Vondrušky, skvělou staťMilana Exnera (Čtvrtá návštěva u Smerďakova), výborné povídky Pavla Brycze, Štěpána Kučery, či čtivý experimentální text Josefa Krále a další prózu a poezii. Za zmínku stojí také texty romské spisovatelky Ireny Eliášové, která píše česky i romsky. Úryvek zveřejněné povídky přinášíme také v romštině.

V rubrice Představujeme přináší sborník esej Oldřicha Palaty omladém, nadanémskláři (SMalým princem a Martinem Jakobsenem do království designu). Závěr sborníku pak tvoří dvě kratší prózy „Klostermanna Jizerských hor“ a po válce vyhnaného německého spisovatele Gustava Leutelta v překladu Christy Petráskové-Tippeltové.

Suma sumárum: nový Kalmanach přináší mnoho zajímavého čtení, aniž by se snažil konkurovat seriálům, které jsme zmínili na začátku. Jeho autoři a editoři pevně věří, že si své čtenáře pro svůj pestrý obsah i kvalitu jednotlivých příspěvků opět najde. Kdybychom v to nevěřili, nepřipravovali bychom již dnes jeho jubilejní, desáté číslo.

Editoři Luboš Příhoda a Jan Šebelka

 

Kalmanach 2013-2014

Vážení čtenáři, milí přátelé, máte před sebou osmé číslo velkého almanachu Kruhu autorů Liberecka s názvem Kalmanach. Bývá to obvykle ročenka, ale mezi sedmým a osmým číslem jsme měli poněkud delší odmlku. Není to tím, že bychom složili ruce do klína, ale realizovali jsme dvojjazyčnou reprezentativní česko-německou čítanku autorů Libereckého kraje s názvem Naše krajina slov – Unsere Wortlandschaft. Nákladný projekt financovaný především z přeshraničního programu Cíl 3 představil nejen dvacítku literátů, ale i stejný počet výtvarníků žijících v tomto regionu. Dalším důvodem byl nedostatek financí, neboť je stále těžší najít donátory, kteří by tak „nepotřebnou“ věc,  jakou krásná literatura dnes zřejmě je, podpořili. O to větší dík patří těm, jejichž seznam přinášíme na poslední stránce s tiráží.
V tomto Kalmanachu bychom chtěli upozornit mimo jiné na velký rozhovor s historikem a spisovatelem Vlastimilem Vondruškou: Historie je na rozdíl od politiků moudrá, nebo na stať Věry Vohlídalové, která pátrala po původních majitelích svého domu v Liberci a dala jí příznačný název Oživlá paměť našeho domu.
V kapitole Výročí připomínáme osmdesátiny spisovatele a výtvarníka Josefa Krále a ve stati Evy Koudelkové i nedožité narozeniny dvou spisovatelů, „kteří navzdory skutečnosti, že jeden psal německy a druhý česky, měli leccos společného“: libereckého básníka Ludvíka Středy a slavného libereckého rodáka Otfrieda Preußlera.
Z tvorby spisovatelů Kruhu autorů Liberecka se představí Pavel Brycz, Milan Exner, Marek Sekyra, Luboš Příhoda, Štěpán Kučera, Hana Fousková, Milan Hrabal, Otto Hejnic nebo romská autorka Irena Eliášová, která přispěla povídkami Bezdomovci a Moje sluníčko.
Letos poprvé jsme dali v Kalmanachu větší prostor mladým tvůrcům, kteří se sdružili do „literární skupiny vzniklé ve zrušené cukrárně“ s názvem Přirozrní.
V rubrice Představujeme najde čtenář rozhovor Markéty Kroupové se Zdenkou Huškovou (studovala vysokou výtvarnou školu ve Finsku) „Nejdůležitější promne zůstávají denní vizuální zážitky“. Ostatně celý sborník je jako vždy ilustrován výtvarníky z Libereckého kraje.

Příjemné čtení přejí
Luboš Příhoda a Jan Šebelka,
editoři sborníku

 

Kalmanach 2010-2011
Letošní vydání Kalmanachu, tedy almanachu nazvaném podle zkratky Kruhu autorů Liberecka KAL, se za dobu desetileté existence tohoto občanského sdružení uchází o přízeň veřejnosti již posedmé. Poprvé vyšel almanach tvůrců Libereckého kraje a později i německé a polské části Euroregionu Nisa v roce 2003. V úvodní rubrice Češi a Němci v toku času přinášíme teatrologickou studii Jiřího Janáčka Smetana a Janáček na scéně Stadttheater Reichenberg i neméně zajímavé odkazy v našem regionu na Památky na Friedricha Schillera na Liberecku, Jablonecku a Českolipsku autorské dvojice Otokar Simm – Marek Sekyra. Svébytný prostor dnešního Kalmanachu překrývá blok příspěvků k 200. výročí narození knížete českých básníků Karla Hanka Máchy. Jeho vyvrcholením jsou ukázky překladů z Máchova „majstrštyku“ Máje, „který se stal mocnou inspirací pro celou českou poezii“, jak ve svém eseji Kníže rodné řeči žárlivé píše a svými verši Máchovské inspirace znamenitě vyjevuje Vladimír Křivánek. K němu se připojujíMilan Exner básnickou skladbou Druhá smrt Hynka Máchy, Otto Hejnic prózou Máchovské inspirace, pojednáním Hledání Máchy v jeho kraji Ladislav Smejkal a se zajímavým objevem dvou neznámých děl ze sbírek Severočeského muzea v Liberci Máchův Máj vepsaný do skla Oldřich Pavlata. Tím ovšem není máchovské téma vyčerpáno. Kruh autorů Liberecka se s Obcí spisovatelů letos v květnu v Liberci postaral o literární senzaci, když veřejnosti představil naši budyšínskou kolegyni, básnířku Róžu Domašcynu, a její čerstvý překlad Máje do hornolužické srbštiny. Není tedy od věci, když malou ukázku předkládáme i čtenářům Kalmanachu. A pro srovnání k ní přidáváme stejnou část Máje i v dolnolužické srbštině v překladuAlfreda Meškanka a v němčině i poslední překlad Otto F. Bablera. TřebažeMácha tomuto vydání dominuje, není to na úkor dalších ustálených rubrik. V publicistice připomíná Věra Vohlídalová Desáté narozeniny liberecké knihovny, novinář Jaroslav Sedlák podává svědectví o posledních měsících roku 1989 v redakci okresních novin Vpřed, a Luboš Příhoda uveřejňuje kapitolu Běž domů, Ivane ze své nové knihy A potom přijely tanky. Pod titulkem Budu z tohoto světa odcházet nerad, ale s pocitem dobře splněného úkolu rozmlouvá Jan Šebelka s dnes již zesnulým libereckým urbanistou a architektem Svatoplukem Technikem († 2010). Na tváři nejnovějšího čísla Kalmanachu 2010/11 se ukázkami z tvorby dále podílí plejáda tvůrců sdružených kolem Kruhu autorů Liberecka a Obce spisovatelů, řada básníků a prozaiků – Pavel Brycz, Bohumil Nuska, Josef Král,Milan Hrabal, Stanislav Kubín, Vlastimil Vondruška, romská autorka Irena Eliášová, Štěpán Kučera a další. Pojednání Hudba uzdravuje Grabštejn patří pak do „doplňkových“ příspěvků jako jsou Velikonoční jezdci zvěstující zrození Krista nebo Pohledy přes hranice. Čtenářovo oko jistě potěší i bohatý výtvarný doprovod řady grafiků a fotografů, mezi nimi i jubilujícího Ladislava Postupy, jakož i prezentace mladého turnovského výtvarníka Vladimíra Vély.

Editoři Luboš Příhoda a Jan Šebelka

Kalmanach2008-2009
„Mám přátele, jejichž společnost je mi nesmírně příjemná. Pocházejí ze všech dob a ze všech zemí, slouží mi doma i venku, jsou mi vždy k službám, mohu je přijmout a propustit, jak se mi líbí,“ řekl o knihách renesanční básník a spisovatel Francesco Petrarca. Ne, že bychom chtěli přirovnávat texty v pořadí šestého sborníku prací spisovatelů, překladatelů, badatelů, publicistů a výtvarníků žijících na území Euroregionu Nisa s názvem Kalmanach 2008/2009 ke klasice, kterou měl Petrarca zřejmě na mysli. Hodlali jsme tím jen připomenout, že čtení může i s odstupem šesti století přinášet stejné pocity, které popsal velký renesanční humanista. V šestém čísle Kalmanachu 2008/2009 jsme se nedokázali vyhnout výročím, kterým se začalo říkat osmičkové. Ve třech úvodních statích připomínají pamětníci Stanislav Hnělička, Svatopluk Technik a Josef Veverka rok 1938. Na to navazují dva obsáhlé materiály, v nichž se Luboš Příhoda věnuje situaci v Liberci v roce 1968 po příjezdu tzv. spřátelených vojsk a následné represi v roce 1969. Rok 1968 připomíná i Jana Nová pojednáním o slavné výstavě bižuterie Jablonec 68. Pro hlavní rozhovor Kalmanachu 2008/2009 jsme tentokrát vybrali spisovatele a filosofa Bohumila Nusku (Píšeme proto, že nelze nepsat), ve kterém barvitě líčí svůj osud a cestu k filosofii a jedné její disciplíně symbolonice. Nejnovější číslo Kalmanachu 2008/2009 je mimo tvorbu spisovatelů sdružených kolem Kruhu autorů Liberecka (odtud KAL) nebo jejich příznivců a dalších kolegů z Obce spisovatelů, věnováno spolupráci s autory polské části Euroregionu Nisa. Ostatně Kalmanach vznikl za finanční podpory Fondu mikroprojektů Cíl 3 (ČRPolsko) v Euroreginu Nisa. Upozornit bychom chtěli v této souvislosti především na tvorbu Krzysztofa Śliwky v překladu Libora Martinka, nebo na básníky sdružené kolem knihovny hornického města Bogatynia v překladu Milana Hrabala. Část Kalmanachu také provázejí ilustrace polských výtvarníků. Kalmanach 2008/2009 přináší ovšem také celou řadu dalších zajímavých příspěvků, ať již čistě literárních, badatelských nebo publicistických. A ani tentokrát neopomíjí problematiku česko-německých vztahů, jak plynou z geopolitické polohy území, ve kterém usilujeme o nové duchovno. Proto doufáme, že nový almanach potěší čtenáře jak svou výtvarnou podobou, tak i zajímavým a hodnotným čtením. Jedno italské přísloví říká, že není horšího zloděje času, než špatná kniha. Doufáme, že se Kalmanach takovým zlodějem nestane.

Editoři Luboš Příhoda a Jan Šebelka