Ve čtvrtek 29.  května 2014 vystoupil v Experimentálním studiu v libereckých Lidových sadech písničkář, herec a spisovatel Václav Koubek. Vystoupil sám, s tahací harmonikou. Přivezl hlavně písničky z CD Avé. Zůstává mu zvláštní naléhavý akcent, který někdy jde na úkor srozumitelnosti, jde mu o zachování  osobní důstojnosti, písničky někdy  nemají pevný rytmus, je to Hana Hegerová zpívající v bagančatech. Po listopadu se přestěhoval na vesnici,  do Chotěmic,  kousek od Soběslavi, kde ve svých třech stodolách v červenci a srpnu  každou sobotu pořádá vesnický hudební klub. „Nikdo nikdy nebude mi říkat ne“, což  je  písnička o lásce, kde se zpívá „pohlaď mě, líbej mě, poval mě, já chci tě“,  tedy interpret zpívá mimo  oblýskanou korektnost. Píseň Opři se začíná  „Opři se o věci a zabloudíš,  opři se o mě a zbožštíš, ani balónek ti neuletí, když přivážeš ho na knoflík“.  Podobně v Roku bere měsíc po měsíci, „v září jsem hin z úrody, pytluji zelí, brambory“,  už tu žádná ženská nepřekáží, a tak „v prosinci nic nedělám, už  prvního Vánoce mám.“

Koubek vystupuje od osmdesátých let, začátkem 90. let vychází Obrazy, roku 1993 Šaty šupáka. 1996 Bezvětří, 1999 Lítám, s doprovodnou kapelou. Já a můj táta obsahuje dětské písničky a povídání. Každej pes, kde zpívá spolu s Trabandem a Cirkusem Ponorka, Všem se nalejvá,  kde Koubka doprovází irská kapela The Hogs. Mezi tím vychází Výběr a nakonec, roku 2010, CD Avé, kde s Václavem Koubkem hrají Jan Ponocný na kytary, Pavel Fajt na bicí a Jaroslav Jeřábek na saxofon.

Vyprávění volně navazuje na písničky, autor zůstává  skromný.  Poznamenala ho cesta do Indie,  tamní dopad na psychiku člověka, „jenom v dálce naješ, co hledáš,“ výsledkem je „věřil jsem, doufal jsem, zoufal jsem, bořil jsem, teď odpouštím.“   Koubek shrnuje, co zažil, říká lidem, aby se poznávali, že to je to nejdůležitější. „Avé, otoč se, otevři oči, Avé, co kolem je, ti patří.“

Koubek vzpomínal na osm let na zdejší vysoké škole, nejvíc fanynek má mezi spolužačkami. Po koncertě nabízel také knížky, Hospodské, vesnické a karí povídky, Trpké povídky a Zpěvník,  koupil  jsem CD Avé.  Zjistil jsem, že většina melodií je od spoluhráčů, ale díky mistrovu sugestivnímu podání tvoří  dohromady jeden celek.

Otto Hejnic