Dne 23. září 2014 přivítal jablonecký klub Na Rampě Otto Hejnic trio, kde vedle bubeníka Otto Hejnice hraje na klávesy Ondrej Krajňák a na basu Josef Fečo. Po úvodní skladbě Scrapple From The Apple Charlieho Parkera nastoupil Lee A. Davison se skladbou All Of Me a zpíval také Besame Mucho. Čtvrtou skladbu Vinnetou od Martina Bötchera hrála kapela sama. Lee Andrew Danison je černoch, bělovlasý čahoun v brýlích, který se přidává měkkým plastickým hlasem, zpívá asi jako Dan Bárta, zesiluje a zeslabuje jednotlivé fráze, jde do improvizací a nechává vyznít jednotlivá sóla, aby po tom, když si každý odehrál svoje, jmenovanou skladbu zpomalil a ztišil.
Horečnatý pianista Ondrej Krajňák shledal místní nástroj jako nevhodný a vytáhl svoje elektrické klávesy značky Korg, aby si to v bubeníkem rozdal, kdo lépe a rychleji. Když sólo vyšlo na Josefa Feča, sklonil se a mydlil na basu šestnáctiny. Klávesy, basa a bicí, zde je sólistou pianista, ostatní ho doprovázejí, to znamená sem tam něco zapreludují, tady to neplatí ani náhodou. Následovala skladba Stella By Starlight, kterou napsal Victor Young. Opět přišel Lee A. Davison, který vystřídal lyrickou i hardbopovou náladu, aby opět skončil lyricky.
Na Rampě se konal křest druhé desky tria s názvem ,Standard´s One´. Přišla vedoucí klubu Milena Bauerová, druhým křtícím byl zpěvák Lee Andrew Davison, třetím Otto Hejnic.
V Českém rozhlasu nové CD hodnotí Milan Tesař jako Desku týdne. Pozitivně ji bere recenzujicí Jan Hocek na www.jazzport.cz a píše: „Otto Hejnic trio vydalo nebeské album standardů“ a zdůrazňuje nápaditost a nezvyklost jednotlivých sól a hlavně vervu, s jakou jsou skladby hrány.
„Stříbrné“ CD vydalo nakladatelství Hevhetia, trojice muzikantů je na obalu v černobílém provedení, část písma je červená. Za produkcí je psána Teta Lena, je to Lenka Michvocíková, která též vymyslela červený plakát.
Krom už zmíněných skladeb Scrapple From The Apple, radikálně pojatého Besame Mucho a známého Vinnetoua zazněla z desky ještě Stella By Starlight.
Po křtu, kdy hozené stříbrné CD Standard’s One letělo do davu, vypálilo Trio skladbu „Sough“ Otto Hejnice, kde v rychlém sledu střídající se sóla se na sebe vršila, v agresivním hraní asi nemá trio konkurenci. Následoval tradicionál Days Of Wine And Roses, to se již přidal Lee. A. Davison a muzika se pomalu vracela k původnímu černošskému výrazu. Následovala krásná pomalá balada Misty od Erola Gardnera, ztišený Lee A. Davison zpíval na jedničku.
Samotné trio zahrálo moderní skladbu New York Minute v úpravě Herbieho Hancocka a na konec přišel znovu Lee. A. Davison. Zahráli blues, Lee opustil všechny finty, jel divoce a vroucně, ukázalo se, že v jednoduchosti je síla. Přídavek, známá melodie By By Black Bird , kdy naturalizovaný Američan, který léta žije v Praze, zazpíval první sloku česky, si broukala půlka sálu.
První polovina představení patřila novému Big Bandu ZUŠ v Liberci. Jeho bělovlasý leader Rudolf Mihulka radikálně obměnil sestavu, místo starších, kteří měli průměrný věk 26 let a těžko se scházeli, postavil nový orchestr, kde nejmladší nadějné saxofonistce bylo 12 a většině členů něco přes 15 let. Hráli ve složení dva tenory, dvě altky, tři pozouny, tři trumpety, příčná flétna, klávesy, basová kytara, sólová kytara a bicí, zpěvačka dostala chřipku, a tak nevystoupila. Hráli, aby si zahráli, získali na přehlídce školních souborů druhé místo. Některé jejich skladby si pamatujeme. Orchestr zkouší od minulého roku. Nikdo nezněl falešně, souhra navazovala. Altsaxofonista Vít Randula a pianista Ondřej Kohout měli, tuším, v Coltraneovi sólo, a Ondrej Krajňák jako Herbie Hancock v mladších letech, Pepík Fečo na basu hrající rychleji než většina našich sólových kytaristů a kapelník Otto Hejnic představují pro mladé muzikanty spíše vytčený cíl než nějaké soupeře.
Donesl jsem Standard´s One domů a druhý den jsem si ho pustil.Na koncertu chybělo Feelings a tři Interlude, krátké vlastní věci. Zásadní rozdíl je ve způsobu hraní, zaTímco pianista se na desce s Besame Mucho přímo mazlí, na koncertě zněl jakýsi souboj, kdo z těch tří je silnější a rychlejší.
„Stříbrné CD“ znamená po úspěšném One druhou důležitou stopu. Jeho pražský křest se koná 25. září v Jazz Docku. Literárním kmotrem je Josef Abrhám ( Otto Hejnic nahrál hudbu k filmu Hoteliér, který natočil Josef Abrhám ml.). Hudebním kmotrem je pianista Karel Růžička, s nímž Hejnic vystupuje.
Otto Hejnic – senior