Počátkem prosince 2014 bude hotový Kalmanach 2014 – 2015, který vydal Kruh autorů Liberecka. Celobarevný, již devátý magazín  má 92 stran velkého formátu.

Stručně z obsahu:

Rolf Hill ze Žitavy vzpomíná na  25. výročí bourání berlínské zdi, jak se promítlo v bývalé NDR.  Zuzana Štěpanovičová popisuje česká a německá léta malíře a architekta Vladimíra Vorlíčka. Jan Peš připomíná odpor proti milicionářům v roce 1969. V rozhovoru Vladimíra Píši s devadesátníkem, historikem Rudolfem Andělem,  poznáváme, jak roky normalizace zasáhly vysokoškolského učitele, byl vyhozen z místa, nesměl publikovat a živil se na středních školách jako  profesor němčiny.

V kalendáriu připomíná Eva Koudelková kulatá výročí libereckých autorů, Josefa Štefana Kubína (1864), Jana Knoba (1904), Ludmily Romportlové (1924), Jiřího Havla (1924), Věry Plívové – Šimkové (1934),  Luboše Příhody (1934),  Milana Hrabala (1954), Cyrila Podolského (1974) a Marka Sekyry (1974).

Překladatelka Katalin Rónai uvádí  maďarského Ortena, Miklóse Radnótiho,  krerý zahynul rukou nacistů v roce 1944,  část jeho veršů vznikla v Liberci, kde v roce 1928 studoval.

Jan Peš vzpomíná, jak 21. srpna 1969 zasahovali proti davu milicionáři, jeden mu přerazil prst, ale on mu zlámal čelist. Na nic se  nepřišlo.

Milan Hrabal píše o lužickosrbské výtvarnici Haně Krawcec. Autoři připravovaných Ploučnických listů, Otokar Simm  a Marek Sekyra, představují předválečného německého autora  Aloise Jaksche a divadelníka Raimunda Marase. Rozhovor čísla s výtvarníkem Jiřím Nepasickým vedl Oldřich Palata.

Povídka Vrba Pavla Brycze, Sifon a Růžena z románu Otto Hejnice, romanetto Kuklův klan Štěpána Kučery, Návštěva u Smerďakova od Milana Exnera,     Ondřejův sen Bohumila Nusky z knihy Granátový náhrdelník a Jan Žižka a bitva u Grunwaldu od Vlastimila Vondrušky, Paměti antikváře od Josefa Krále, Co jsem ještě dělala.., maminko? jeho manželky Mileny Králové, Hokejová krize z knihy Luboše Příhody …potom pendreky, Pohádka o líném rybáři Jiřího Miškovského a Slunce zapadá až ráno, psané rómsky  Irenou Eliášovou, stejná kapitola je uvedena česky, to všechno jsou delší či kratší úryvky z prózy, která právě vyšla nebo čeká na vydání.

Doplňují je básně redaktora Martina Trdly, Marka Sekyry, Stanislava Kubína a Milana Hrabala, který k vlastním básním  přidává ještě překlady ze slovenštiny, lužickosrbštiny a němčiny. Oldřich Palata chválí mladého designéra Martina  Jakobsena. Nakonec jsou dvě  básně v próze od  Gustava Leitelta,  jizerskohorského Klostermanna, přeložené Christou Petráskovou – Tippeltovou. Vedle Jiřího Nepasického, který má největší prostor, texty doprovázejí grafiky Erwina Müllera, Milana Janáčka a Romana Karpaše,  kresby Raduše Chocholouškové, akvarely Pavlíny Váchové, fotografie Milady Dománkové, ilustrace Hanky Krawcec, samokresba Bohumila Nusky a počítačové grafiky Josefa Krále.

Otto Hejnic