Letošní 10. ročník festivalu začal 9. července v Plzni a skončil 19. července v Prachaticích.
Již potřetí zavítal Bohemia Jazz Fest do Liberce. Ve čtvrtek 16. července v 17 hodin ho zde otevíral jeho zakladatel, česko-americký kytarista Rudy Linka.

Hrálo se na náměstí Dr. E. Beneše, kde byla postavena velká scéna. A zadarmo. Jednotliví sponzoři financovali tři mezinárodní kapely. Vystoupení zdržela technika, návoz zábran před pódiem, proto se začalo hrát o patnáct minut později. Jako první nastoupilo Otto Hejnic Trio, Josef Fečo na kontrabas, Ondrej Krajňák na akustické piano, oba ze Slovenska, a Otto Hejnic na bicí. Na úvod při představování řekl, že je Liberečák. Rudy Linka prohlásil, že to je kapela výborná, ale odkud kdo je, neměl tušení. Kapela to hned zpočátku rozbalila, pokoušela se strhnout publikum, které přišlo na hlavní hvězdu a zatím se pomalu usazovalo. Hejnic, Fečo a Krajňák spolu hrají šest let, natočili CD s názvem One, kde se představil Hejnic jako skladatel. Druhá deska je Standarts One z loňského roku, kde jsou mezi slavné skladby mistrů, jako je Charlie Parker, vloženy krátké interludes od kapely. Všichni hrají s důrazem, zpocený Krajňák, virtuózní Fečo, vše držící Hejnic, muzika se dere ven, prvně válí před náměstím v Liberci, ale to netuší, že právě poslouchá rodící se hvězdy.
Tingvall Trio pochází z Německa, ale jeho kapelník Martin Tingvall je Švéd, barevný basista Omar Rodriguez Calvo do skladeb vnáší drive, Jurgen Spiegel nese jistotu. Skladby začínají známou melodií, která se posléze vyvíjí.
Krajňák z Otto Hejnic Tria vztekle pádí po notách, řeže do kláves vší silou, klavírista Tingvall Tria nejprve piano pohladí a až posléze začne stavět improvizaci, která je jiná než Krajňákova. Pomalu vtahuje posluchače dovnitř skladby, je to plnokrevný moderní jazz. Jenže řadový posluchač ho nezná.
Slavný hráč, americký kytarista Bill Frisell, představil svou desku Guitar in the Space Age. Dlouho ladil, co předvedl, bylo dokonalé, předobraz muziky, která, o dvě třídy horší, by mohla znít v hypermarketech. Doprovázel ho Greg Leisz na steelkytaru, Tony Scherr na basu a Kenny Wolesen na bicí, všichni z USA. Uvedli skladbu Animals, Dům u vycházejícího slunce, bez hypnotického Erica Burtona, ale se steel kytarou střídanou elektrickou kytarou, každý tón byl pěkně slyšet, ale chyběla mi typická jazzová improvizace, vše připomínalo vyšší populár.
Šel jsem domů. Dramaturgie koncertu byla opačná, než bych si přál. Řežba přišla nečekána a jako první, pak se rozehrálo Tingvall Trio a konec bohužel patřil krásnému tónu Billa Frisella. Není každý den posvícení.

Musím ale Bohemia Jazz Festu složit poklonu, někteří na náměstí slyšeli větší dávku jazzu poprvé.
Otto Hejnic