Vychází druhé, rozšířené vydání knihy Podivín, který okrášlil svět, aneb vzpomínání na Gustava Ginzela, kterou dal dohromady Jan Šebelka a kolektiv. Knihu otevírá barevný snímek Gustava Ginzela v Kukani, přibyla řada dalších, dosud nepublikovaných, fotografií, zvláště ceněné jsou snímky Františka Mrvy, například z kuchyně Hnojového domu. Ozvali se přátelé, mj.Eva Novotná, která říká: „ Jizerky byly tehdy prázdné, od 16 let jsem lezla, tady a ve Skaláku. Byli jsme na Kavkaze, vylezli jsme na Kazbek, 5100 m. Gusta se uměl s Gruzínci perfektně domluvit. Kdyby tehdy na Huascarán jel, lavina by horolezce asi nezasáhla, měl úžasnou intuici.“

Do knihy také napsal Vladimír Chroust Procházka, s jehož otcem jezdil Gustav Ginzel na Kavkaz. “ V roce 1968 jel sám na Sibiř, někteří Němci se v zajetí oženili, stali se i předsedy kolchozů. Cestoval vlakem a stopem, na vsích vyměňoval ruskou mapu Brna za minerály a tepané misky, hraniční kontrola nechtěla věci pustit, jel do města, v muzeu opil úředníka, dostal štempl a věci ze SSSR vyvezl. V roce 1969 byl v západním Německu, vyřídil pozdravy od krajanů a dostal se do Monte Carla.“

Jeho synovec Martin Ginzel vzpomíná, jak ho strýc zásoboval dopisními známkami z DDR, jak se naučil vydělávat peníze prakticky z ničeho a jak mu popsal krajinu, ze které je vidět Ještěd. Říkal mu, že po chvílích dobrých časů přijdou chvíle zlé, a pak zase lepší. V Hnojovém domě, v Misthausu, na Jizerce se scházeli východní a západní Němci, východní nikam jinam ani nesměli, a výhoda byla, že Gustav byl sudetský Němec. Sjezdil pomalu celý svět, byl v Austrálii, když 24. srpna 1995 lehl Misthaus popelem, nezachránilo se z jeho pokladů nic, ani fotografie z celého světa. Dům byl prakticky volně přístupný.

Po požáru Hnojového domu Gustav Ginzel horečně stavěl druhý, ale po jeho dokončení se přestěhoval do Německa k sestře, kde 28. listopadu 2008 umřel.

Rozšířené vydání knihy má 304 stran, ke zdaru výrazně přispěly nově uveřejněné fotografie. Kniha je už přeložena, ale na německého nakladatele stále čeká. Památka Gustava Ginzela zůstane zachována.

Otto Hejnic