Letošní festival Na tělo, jinak WTF?! zahájila produkce z blízké Žitavy. 11. května 2018 sehrálo Divadlo GHT Zittau v Malém divadle v Liberci hru Franka Wedekinda Lulu. Hrálo se německy s titulkovacím zařízením. Ředitelka DXFŠ Jarmila Levko tvrdí, že postupně budou hovořit německy a polsky všichni.

Autor žil od roku 1864 do 1918, patřil k zakladatelům expresionismu, jeho Lulu patří mezi femme fatale, o námětu složil Lou Reed píseň. Režisérka Patricia Hachtel divadelní kus stáhla do tří postav. První je malíř Schwarz, u něhož nechal malovat svou Lulu bohatý měšťan, který během malování umírá na infarkt. Lulu je znepokojivá kráska Maria Weber, dlouhá cesta vede k jejímu štíhlému vyzývavému tělu v jednoduchém trikotu, jen občas si připne náznak sukně. Její malíř a později nápadník, ke kterému se Lulu vine, je brýlatý intelektuál Klaus Beyer v tmavém až černém obleku, ale také vystupuje pod jménem Dr. Schon, Alva, Schigolch, Graf Casti-Piani, Roderigo Quast nebo Jack. Když pánové střízliví z opojné lásky a chtěli by si získanou zklidněnou lásku nechat, tehdy herečka tvrdí, že je stále Lulu, nikoliv racionální Eva.

Scénu doplňuje postarší Grafin Geschwitz, hraná Sabine Krug, která změní situaci. Scénu a kostýmy vymyslela mladá Antonia Kamp. Bohužel, německy jsem se nedoučil, nabitý text jsem sotva přečetl, nestačil jsem reagovat. Je to marná bitva, kdy pánové dávají mnohokrát více, nežli původně mysleli. Zahráno je to perfektně. Na německou Lulu byla zvědavá asi třetina obecenstva.

Většina návštěvníků viděla program celý, Mini teater Ljubljana uvedl například Židovského psa, pražské Divadlo pod Palmovkou sehrálo novinku Pusťte Donu k maturitě, stejný okruh kolem Dianišky, Divadlo F. X. Kalby, dávalo derniéru PŘÍSNĚ TAJNÉ: Hrubá nemravnost, ale to jsem už dříve viděl v Malém divadle. Jak diváci přicházeli, nalezl jsem mezi nimi občany postarší, i nejstarší, a tak jsem se nakonec mezi studenty vešel a cestu k nim si našel.

Otto Hejnic